Autor: Neživá příroda, geologie

K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým. Zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu.     

Vědcům se podařilo popsat podobu prvního brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Jeho podobu experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie.

Národní geopark Barrandien přichystal na závěr října pro své partnerské geoškoly pestrý program. „Připravené akce obohatily nabídku geoškol, která byla díky koronavirovým opatřením v loňském školním roce ochuzena,“ uvedl Luboš Gardoň, ředitel geoparku Barrandien.

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12.000 let – od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV) to uvedla Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Biogeography.

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o největšího tvora, který kdy na naší planetě žil. Řečtí výzkumníci zase na ostrově Lesbos v Egejském moři objevili neobvykle zachovalou zkamenělinu stromu starého zhruba 20 milionů let. Fosilie měla neporušené větve i kořeny …