Lidé tento rok do záchranných stanic přinesli téměř 3000 ježků, z toho rekordních 1400 v posledních sedmi týdnech. Většina z ježků ale pomoc nepotřebovala, uvedl dnes v tiskové zprávě Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Ochranář upozornil, že do záchranných stanic patří jen zranění, nemocní či velmi malí ježci a ostatní by měli zůstat „na svobodě“.

Stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic (NSZS) podle Stýbla nyní přijímají v průměru 200 ježků týdně. „Velkou většinou jde o ježky, letošní mláďata, kteří se zdáli svým nálezcům příliš malí na to, aby zimu přežili. Mnoho lidí si totiž myslí, že ježek, který nemá před zimním spánkem aspoň půl či třičtvrtě kila, zimu nepřežije,“ uvedl ochranář. Zdůraznil, že jde o mýtus, který podle něj nicméně ještě nedávno šířili i někteří ochránci zvířat a část záchranných stanic. Že to není pravda, podle něj dokazují jarní nálezy zdravých čtvrtkilogramových ježků.

„Záleží na místě, kde se ježek vyskytuje i na tom, jak dlouhá a tuhá bude zima,“ vysvětlil ochranář. „Pravidlo 500 g před usnutím možná platí někde ve Vrchlabí či na Kvildě, kde jsou zimy opravdu dlouhé, ale určitě neplatí v Polabí či Praze,“ dodal Stýblo, který NSZS koordinuje.

Do záchranných stanic by podle něj lidé měli nosit jen viditelně poraněné nebo nemocné ježky – takové, kteří jsou apatičtí, či se špatně pohybují. „A pokud jde o ježčata, tak pouze ta úplně prťavá, která přišla o matku. Taková už se ale v této podzimní době nevyskytují,“ řekl ochranář. Podle Stýbla zřejmě rekordní počet přinesených ježků a péče o ně až do jarního vypuštění vyjde záchranné stanice na zhruba dva miliony korun. V souvislosti s tím poznamenal, že na tuto péči lze přispět symbolickým naplněním misky pro ježky na webu ČSOP nebo zasláním peněz na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi.

Stýblo také doporučil, ať lidé upraví své zahrady či jinou zeleň, kterou spravují, tak, aby se v nich ježkům žilo dobře. „Stačí nepoužívat pesticidy, omezit pohyb psů, pokud jsou na ježky agresivní a ponechat ježkům přirozené úkryty jak pro zimování, tak i pro rozmnožování. Těmi jsou kompost, hromady listí, větví či husté keře,“ poradil ochranář. Umělé dutiny neboli ježkovníky, podle něj nefungují, pokud nejsou kombinovány s přirozenými úkryty. „No, a komu to nedá a chce tomu svému ježkovi pomáhat více, může mu před zimou přilepšit třeba kočičími granulemi. Hlavně nedávat kravské mléko či ovoce! To je další z mýtů, který ježkům škodí,“ doplnil Stýblo. Národní síť záchranných stanic čítá přes tři desítky zařízení po celém Česku.

Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK