Za posledních 25 let se sice zlepšila kvalita vodních toků, většina však stále spadá do kategorie znečištěná voda, což je třetí stupeň znečištění z pěti. Zároveň přibývá více úseků vod, které jsou jen mírně znečištěné, resp. nejsou nijak významně ovlivněné lidskou činností. Vyplývá to z každoroční zprávy o stavu vodního hospodářství, takzvané Modré zprávy, kterou vydávají společně ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí. Tento týden ji projednala vláda.
Třetí kategorie znečištění je stav povrchové vody ovlivněný lidskou činností tak, že nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému. V Česku se přitom stále vyskytují úseky, které spadají i do páté kategorie, v níž se vyskytuje velmi silně znečištěná voda. Toto znečištění přitom umožňuje jen existenci silně nevyváženého ekosystému.
Zpráva také obsahuje vyhodnocení výskytu pesticidů, které pocházejí hlavně ze zemědělské činnosti, a léčiv v povrchových vodách. Analýzu provádí laboratoře státních podniků, které spravují povodí vodních toků.
Laboratoře státních podniků, které spravují povodí vodních toků, se zaměřují hlavně na pesticidy a jejich metabolity. V roce 2021 byly zpracovány výsledky z 509 profilů a pesticidy byly nalezeny ve 473 z nich, což představuje 92,9 procenta sledovaných profilů. V povrchových vodách pracovníci laboratoří nalezli 149 pesticidů a jejich metabolitů, z toho 46 látek bylo nalezeno ve více než pěti procentech vzorků. „Obdobně jako v roce 2020 byly nejčastěji nacházeny metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky, kukuřice, řepy, případně totální herbicid glyfosát,“ uvádí zpráva. Upozorňuje také na to, že laboratoře objevily jak látky, které se v současnosti používají, tak i ty již zakázané.
Léčiva se zkoumala z 298 profilů. Stejně jako v roce 2020 se farmaceutické přípravky vyskytovaly hlavně v menších tocích, do kterých se odvádí voda z větších měst. Léčiva analýzy odhalily v 98,9 procenta sledovaných profilů.
Monitorovací síť sledovala také kvalitu podzemní vody v 707 objektech. Mezi nimi byly prameny a mělké a hluboké vrty, u kterých se sledovalo 322 jakostních ukazatelů. Za nejvýraznější ukazatele znečištění označuje zpráva pesticidy užívané pro ošetření například řepky, anorganické látky, kovy a těkavé látky.
Limity pro podzemní vodu alespoň v jednom z ukazatelů překročilo 81,9 procenta zkoumaných objektů. V roce 2020 to bylo o 0,5 procenta více a v roce 2019 o 2,9 procenta více. U pramenů a hlubokých vrtů byly zjištěna nepatrně lepší kvalita vody oproti předchozím třem letem. „Vyhodnocení míry znečištění nejzranitelnějších vod mělkých vrtů, které jsou antropogenní činností nejvíce ovlivněny, je však i v roce 2021 potvrzením trvale se nezlepšujícího se stavu,“ stojí ve zprávě.
Autor: MZe a MŽP
Zdroj: ČTK