Šternberská radnice testuje ve městě sběr kuchyňských zbytků živočišného původu. V některých ulicích byly minulý týden rozmístěny první kontejnery na kuchyňský odpad, který skončí v bioplynové stanici. „Pokud se třídění a sběr tohoto odpadu osvědčí, uvažovalo by se o umístění sběrných nádob i jinde ve městě,“ sdělila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.

„Zavádíme na zkoušku sběr kuchyňských zbytků živočišného původu, jelikož od roku 2023 bude nutné se na úrovni obcí zaměřit také na sběr živočišných biologicky rozložitelných odpadů,“ uvedla Černocká. Na vybraných sídlištích a také v několika ulicích ve Šternberku bylo instalováno celkem 13 nádob na kuchyňský odpad. „Protože město může využít jako koncové zařízení blízkou bioplynovou stanici, je možné ukládat do nádob i kuchyňský odpad živočišného původu,“ podotkla Černocká.

Nádoby na kuchyňský odpad mají hnědou barvu a objem 120 litrů. Vybaveny jsou pákovým zavíráním. Do sběrných nádob mohou lidé vyhazovat tepelně upravené a neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním plastovým obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu. Svoz bude organizován jednou týdně ve čtvrtek. „Gastroodpad se bude likvidovat v bioplynové stanici v Rapotíně, kde bude zpracován na elektrickou energii, teplo a biometan,“ řekla Černocká.

Několik desítek nádob na sběr kuchyňského odpadu bylo loni na podzim zkušebně rozmístěno na sídlišti Povel v Olomouci. Instalovala je tam firma Energy financial group, která v Rapotíně na Šumpersku provozuje bioplynovou stanici. „Nový odpadový zákon ukládá obcím povinnost omezit skládkování znovu využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu a my nyní vycházíme vstříc jejich poptávce po separaci gastroodpadu. Ta má být navíc brzy pro obce povinná,“ uvedl výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.

Projekt Třídím gastro byl loni zaveden také v několika obcích na Šumpersku. Nádoby na kuchyňské zbytky jsou například v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově. Například ze Šumperka do Rapotína každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelného odpadu, což ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití.
Zařízení ECR Rapotín vzniklo v areálu bývalých skláren a zajišťuje svoz, příjem a třídění odpadů. Zároveň v něm funguje bioplynová stanice.

Centrum může ročně zpracovat až 30.000 tun bioodpadu, přičemž jeho produkty jsou bioplyn a organicko-minerální hnojiva. V roce 2019 k nim přibylo i zařízení na úpravu bioplynu, kterého ročně dokáže vyrobit až 1,3 milionu metrů krychlových biometanu.

Autor: Město Šternberk
Zdroj: ČTK