Vědci objevili populaci cvrčka pobřežního a saranči slaništní na Jindřichohradecku. Jedná se o vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu, které žijí v lokalitách bývalé pískovny Cep II a rašeliniště u Hrdlořez. Cvrček pobřežní i saranče slaništní se v poslední době v Česku šíří, protože jim vyhovuje teplejší podnebí, uvedl entomolog Pavel Marhoul ze spolku Beleco. „Potřebují ale v krajině najít vhodná stanoviště, kterými se mohou stát právě pískovny nebo těžená rašeliniště, pokud jejich obnova probíhá přírodě blízkým způsobem,“ dodal.
Cvrček pobřežní je teplomilný druh, jehož výskyt vědci na území České republiky zaznamenali zatím na jižní Moravě. Právě z tohoto regionu se nyní šíří. Jde o druh žijící původně v záplavových oblastech velkých řek, který se však může přizpůsobit životu na druhotných stanovištích. Pískovna Cep II u Suchdola nad Lužnicí je první známou lokalitou tohoto druhu v Čechách. Saranče slaništní patří rovněž k teplomilným a ve střední Evropě velice lokálním druhům. Jejími původními stanovišti jsou mokřady a vlhké louky. Dlouho se tato saranče rozmnožovala v přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu na Břeclavsku, v poslední době se však začala také šířit.
Pískovna Cep II podle vědců představuje přírodní laboratoř. Tůně vznikly rekultivací prostoru, kde se v minulosti těžil písek. Takto vytvořené místo ponechali vědci a ochránci přírody přirozenému vývoji. Revitalizace nedalekého rašeliniště Hrdlořezy, které se nachází na ploše 150 hektarů, začala v roce 2019. „Cílem revitalizace je obnova původních hydrologických poměrů průmyslově odtěženého rašeliniště a jeho bezprostředního okolí,“ uvedl Ladislav Rektoris z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vodu z rašeliniště kvůli usnadnění těžby odváděla hustá síť uměle vybudovaných otevřených odvodňovacích kanálů, které se nyní přehradily, aby vznikly mělké vodní plochy a tůně, které napomohou k opětovnému zvýšení hladiny podzemní vody a zpomalení povrchového i podpovrchového odtoku z území. „Aby se rašeliniště rychleji obnovilo, přenesla se rašelinná vegetace z blízkého okolí a rozprostřela se po okrajích nově vytvořených tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů,“ doplnil Rektoris.
Autor: Ekologické sdružení Calla
Zdroj: ČTK