Statek Vodňanský v Blíževedlech na Českolipsku je podle ekologického Hnutí DUHA příkladem správného zemědělství. Farmáři tam hospodaří zhruba na 300 hektarech a snaží se na menších polích pěstovat různé plodiny. Mezi jednotlivými plochami nechávají dostatečný prostor pro drobnou zvěř, hmyz a ptáky, a to za pomoci neprodukčních krajinných prvků, jako jsou remízky. Zemědělský expert hnutí Martin Střelec řekl, že takových oblastí je v ČR kolem jednoho procenta. Většina vypadá podobně jako v Račiněvsi na Litoměřicku, kde se sice zemědělci drží požadavků Evropské unie, avšak třeba prostor pro faunu je velmi malý.
Evropská unie dotuje zemědělce každé programové období miliardami korun. Na období let 2023 až 2027 je pro české zemědělce připraveno více než 140 miliard korun. Část je určena na podporu příjmů, část cílí na rozvoj venkova, mimo jiné jde o podporu aktivit pro životní prostředí. Do konce roku musí členské státy předložit evropské komisi takzvaný strategický plán, v něm musí analyzovat situaci v zemědělství a nastavit systém opatření, která reagují na konkrétní potřeby podložené analýzou. Politika, která má podle Střelce od roku 2023 začít platit, se částečně zaměřuje i na životní prostředí, a to na klima, vodu, půdu, ovzduší, krajinu a biodiverzitu.
Česká republika předala ke konzultacím návrh strategického plánu, který podle hnutí například neřeší obnovu stabilní krajinné struktury. Zemědělce je podle organizace potřeba motivovat k tomu, aby krajinné prvky vytvářeli, například dotacemi ministerstva životního prostředí. Hnutí dále navrhuje omezení maximální výměry jedné plodiny na 20 hektarů namísto současných 30 hektarů, urychlení přechodu na ekologické zemědělství nebo vytvoření ochranných pásů u vodních toků tam, kde se používají umělá hnojiva.
„Minimálně v oblastech jako je Polabí a jižní Morava, které jsou intenzivní na hospodaření, tak bude naprostá většina plochy s nedostatečnou krajinnou strukturou. Od roku 2023 začne nová politika, a my bychom rádi, aby posílila tuto funkci,“ doplnil Střelec. Podle entomologa Vladimíra Huly i ornitologa Václava Zámečníka neposkytují pole jako jsou ta v Račiněvsi dostatečný prostor pro živočichy. Jsou podle nich málo rozmanitá na pěstované druhy, které jsou navíc na příliš velkých plochách. Chybí i útočiště v podobě remízků či mezí. Z polí tak mizí například koroptve, bažanti či vrabci.
V Blíževedlech se zemědělci vydali jinou cestou, snaží se být podle svých slov v harmonii s přírodou. Sází původní druhy dřevin, rozšiřují neprodukční krajinné prvky a do okolí statku i polí umisťují například krmítka pro divokou zvěř a ptactvo. Na polích pěstují rozmanité druhy plodin, například ječmen, žito, jetel nachový, svazenku či pelušku. „Snažíme se zlepšovat stav půdy, vracet organickou hmotu do půdy tak, aby se rozčlenila doba sklizně, aby nevznikla v jeden termín velká holá krajina,“ řekl dnes farmář Erich Vodňanský. Dodal, že v takové krajině si zvěř najde kryt i potravu v každém období.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK