Entomologové dělají na Vsetínsku výzkum výskytu motýla modráska černoskvrnného. Mapování provádí tým entomologa Muzea regionu Valašsko Lukáše Spitzera ve spolupráci s kolegy z Entomologického ústavu Akademie věd ČR, sdělil v tiskové zprávě zástupce muzea Jiří Koňařík. 

Jde o zásadní druh, který ukazuje správné fungování přírody kolem nás. V minulosti býval na území České republiky značně rozšířený, nyní se ale nachází v nejvyšší kategorii na Červeném seznamu ohrožených živočichů. Předchozí výzkumy ukázaly, že ochrana tohoto druhu není samoúčelná. Správnou péčí o tohoto nádherného modráska pomůžeme i desítkám jiných druhů hmyzu a rostlin, které mají podobné nároky, a tím i přírodě,“ uvedl Koňařík.

Hlavní tuzemskou baštou celoevropsky chráněného modráska černoskvrnného je podle něj Valašsko, konkrétně údolí Horního Vsacka. „Modrásek vyhledává výhřevné, k jihu či západu obrácené svahy, které jsou paseny ovcemi, případně i koňmi a krávami. K životu ale potřebuje jen mírnou pastvu, intenzivní pastva jej decimuje. Nutná je také přítomnost závětří u keřů či mladých stromků, vysoké rozlohy krátkostébelných ploch s mateřídouškou a bohatou nabídkou nektaru. A nakonec červení žahaví mravenci z rodu Myrmica, kteří nechtěně sehrají v určitě fázi vývinu roli adoptivních rodičů. Mravenčí dělnice si totiž přinášejí vylíhlé housenky, které jim díky speciálnímu sekretu voní, do mraveniště. Tam je ochraňují a živí a housenky se jim odvděčují tím, že žerou jejich vlastní larvy. Mravenci na ně začnou útočit až po jejich přeměně na motýly. To už ale v drtivé většině případů stačí čerství motýli odletět,“ uvedl vedoucí výzkumu Lukáš Spitzer.

Při prvním komplexnějším mapování v letech 2005 až 2010 vědci na Horním Vsacku objevili 140 kolonií modráska černoskvrnného. „Výsledky byly nad očekávání, na druhou stranu parametry o vegetaci a hospodaření nevěštily příliš dobré vyhlídky. Proto jsme v letošním roce přistoupili k ověření aktuálního výskytu modráska,“ uvedl Spitzer. Dosavadní čísla ukazují, že počet potvrzených a také nově objevených kolonií bude vyšší než při posledním výzkumu.

Nejsilnější populace nyní žije na Halenkově, Novém Hrozenkově a jižních svazích města Karolinka. Zřejmě díky teplejšímu počasí narostly i počty kolonií ve vyšších nadmořských výškách ve Velkých Karlovicích nebo Dolní a Prostřední Bečvě. Na druhou stranu modráska už lidé stěží uvidí v obcích Janová, Ústí u Vsetína či Hovězí. „Důvod je jednoduchý, z krajiny prakticky zmizela malá stáda ovcí, a když už tu nějaká jsou, pasou se většinou na pro modráska nevhodných svazích nebo louku spásají až příliš intenzivně,“ uvedl Spitzer. Zhoršil se i stav mnoha sledovaných lokalit. „Většinou se proměnily ve vzrostlý les nebo křoví. Jen u několika málo došlo ke zlepšení, buď vhodnou péčí vlastníka nebo vyčištěním ploch za pomoci peněz z grantových či dotačních zdrojů,“ uvedl Spitzer.
Mapování výskytu modráska potrvá do poloviny srpna, kdy končí jeho doba letu. Pomoci může i veřejnost. „Pokud znáte nějakou lokalitu modráska černoskvrnného, neváhejte a kontaktujte nás na e-mailu spitzer@muzeumvalassko.cz,“ uvedl Spitzer.

Autor: Muzeum regionu Valašsko

Zdroj: ČTK