Třídění plastů v Česku není třeba jakkoliv omezovat. V tiskové zprávě to dnes sdělila autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Uvedla, že od začátku roku zvýšila o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak podle ní třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc. Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) v pondělí upozornil, že města a obce od začátku letošního roku řeší, kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci.
„S náběhem nové evropské legislativy, kterou implementuje zákon o odpadech platný od počátku roku, se mění model nakládání s tříděnými plasty, jejichž nerecyklovatelnou složku již nelze ukládat na skládky. To přineslo určité turbulence do zaběhnutého třídění, ale určitě to není důvod omezovat třídění plastů,“ uvedl dnes EKO-KOM. Podle firmy dlouhodobě existuje odbyt pro PET lahve, duté obaly od drogerie i potravin a aktuálně je také poptávka po čirých i barevných plastových fóliích a směsných plastech.
„Přestože kapacity zpracovatelů těchto materiálů plně nevyřeší budoucí celkovou potřebu recyklačních kapacit v ČR, tak ani existující kapacity nejsou aktuálně plně využity,“ sdělila dnes společnost. Ostatní skupiny plastových odpadů se podle ní dlouhodobě zpracovávají na certifikovaná paliva pro cementárny (TAP) a v omezeném rozsahu se využívají i energeticky v zařízeních pro energetické využití odpadů (ZEVO).
„Na základě doposud zpracovaných dat bylo navzdory epidemiologické situaci v minulém roce do žlutých popelnic odloženo zhruba 180.000 tun odpadů. Z rozborů odpadů, které pravidelně realizujeme, vyplývá, že je v nich kolem 25.000 tun neplastových nežádoucích příměsí, které se musí, a i nadále zákonně mohou, skládkovat,“ uvedl EKO-KOM.
Ze zbylých 155.000 tun plastových odpadů bylo podle firmy kolem 60.000 tun vytříděno pro materiálovou recyklaci, okolo 50.000 tun zpracováno na certifikovaná alternativní paliva pro výrobu cementu a zhruba 10.000 tun využito energeticky v ZEVO.
SMO ČR v pondělí uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, upozornil svaz.
„Letos v lednu jsme vydali metodický pokyn, který jasně říká, že až 15 procent obsahu žlutých kontejnerů vzhledem k jejich znečištění může být uloženo na skládku,“ reagoval v pondělí ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Maršák. Podle MŽP některé třídicí linky dříve vykazovaly extrémní množství výmětu, čímž docházelo k vytřídění pouze velmi malého množství plastů, zbytek byl levně ukládán na skládky. EKO-KOM dnes uvedl, že z dat vyplývá, že pokud by třídicí linky i přes zvýšení plateb od firmy nezvýšily svou účinnost dotřídění, přebývalo by jen okolo 35.000 tun plastového výmětu, který byl dosud odkládán na skládku, a bylo by pro něj třeba najít odbyt.
„Zařízení na energetické využití odpadu u nás ročně zpracují 1,2 milionu tun odpadů, 35.000 tun plastového výmětu tedy představuje necelá tři procenta jejich roční kapacity. Z uvedených 1,2 milionu tun se okolo 400.000 tun spotřebovává při výrobě cementu. Tato spotřeba paliv vyrobených z odpadu je z velké části pokryta dovozem paliv ze zahraničí. Tento dovoz by jistě mohla nahradit paliva z našich domácích odpadů, až dojde ke zklidnění trhu,“ dodala firma.
Zdroj: ČTK