Třinecké železárny spouštějí projekt Green Werk, má přijít na 12 miliard Kč

Hutní podnik Třinecké železárny (TŽ) začne příští rok v Třinci na Frýdecko-Místecku stavět bezemisní briketační linku za 950 milionů korun, do provozu ji uvede v roce 2025. Půjde o klíčový záměr v projektu Green Werk, který se dotkne energetiky, výrobkového portfolia i výrobních procesů a který povede k výraznému snížení emisí oxidu uhličitého. Náklady na projekt do roku 2030 se odhadují na 12 miliard korun, část by firma chtěla pokrýt z dotací. Novinářům to v Třinci řekli generální ředitel TŽ Jan Czudek a investiční ředitel Radek Olszar.

„Green Werk je transformační projekt, který obsahuje deset vzájemně provázaných komponent a vychází z využití zelené energie. Stavíme na ekologizaci prvovýroby, protože ta je klíčovou v oblasti emisí CO₂. Ekologizovat ale chceme i další provozy a procesy a počítáme taky se změnou výrobkového portfolia směrem k zeleným produktům,“ řekl Czudek.

Železárny plánují například i částečný přechod na technologii moderní elektrické obloukové pece a produkci oceli zejména ze šrotu. „Projekt počítá s tím, že emise CO2 poklesnou o 55 procent ve srovnání s rokem 1990,“ řekl Czudek. Zatímco v roce 1990 TŽ vypouštěly ročně 5,3 milionu tun oxidu uhličitého, v roce 2030 by to mělo být 2,4 milionu tun. Na tunu oceli vyrobené v Třinci nyní připadá 1,62 tuny emisí oxidu uhličitého. „Jsme v tomhle pohledu jedním z emisně nejefektivnějších výrobců oceli na světě,“ řekl Czudek.

Vybudování briketační linky, která bude mít kapacitu až 500.000 tun briket ročně, by emise oxidu uhličitého mělo snížit ročně o 70.000 tun. Brikety nahradí ocelárenský aglomerát a část produkce vysokopecního aglomerátu, které jsou potřebné pro výrobu surového železa.

„Aglomerát je vsázková surovina pro vysokopecní proces. Při výrobě aglomerátu používáme koks a prachové uhlí, takže vzniká CO₂. Briketační linkou nahradíme v prvním případě čtvrtinu výroby aglomerátu, pak bychom chtěli jít do budoucna až na 50 procent,“ řekl Olszar.
Nová technologie bude pracovat na principu spojení prachových rud a pojiva při vysokém tlaku. Výsledkem je čistá bezemisní surovina. „Je to proces, jak snížit emise CO₂. Ve vysokopecním procesu ale nejde aglomerát úplně nahradit,“ řekl Olszar.

Část nákladů na linku chtějí TŽ financovat z dotace z Modernizačního fondu ve výši 405 milionů korun, chystají se požádat evropské úřady o notifikaci. Olszar řekl, že v případě celého projektu Green Werk by huť mohla dosáhnout z dotací až na pět miliard z celkových 12 miliard korun nákladů.
Do výrobního toku chce huť zapracovat i vyšší podíl šrotu. „Otázkou je, aby byl dostatek šrotu a samozřejmě taky, aby energie, kterou budeme využívat, byla bezemisní. To předpokládáme, že se podaří našim energetikům zabezpečit,“ řekl Czudek. Pokud by ale na trhu nebyl dostatek šrotu a nebyly by zajištěny stabilní dodávky energie z obnovitelných zdrojů, projekt by podle něj přestal dávat smysl.
Podnik také začíná s budováním fotovoltaických elektráren na střechách výrobních hal. „První počin je v tažírně drátu ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Máme tam velké plochy na střechách a tam budeme realizovat fotovoltaiku už v letošním roce,“ řekl Olszar. Další fotovoltaická elektrárna vznikne v odloučeném provozu v Kladně. Náklady na obě přesáhnou dohromady 40 milionů korun.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. V roce 2020 dosáhly zisku 469 milionů korun a tržeb 35,1 miliardy korun. Nejprodávanějším výrobkem TŽ je dlouhodobě válcovaný drát, dalšími hlavními produkty jsou speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky nebo hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ téměř 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10.000.

Autor: Hutní podnik Třinecké železárny (TŽ)
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: ekonomickydenik.cz