Kopřiva je pro mnoho lidí v podstatě synonymem pro plevel. Podle odborníků se ale možná brzy stane běžnou součástí jídelníčku. Díky termoizolačním vlastnostem připadá v úvahu i její využití v textilním průmyslu. Zpracovat se zřejmě dá na mnoho způsobů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zatím kopřivy pěstují tak, aby byly využitelné nejen jako krmivo pro zvířata, ale i v potravinářství, oznámila škola v tiskové zprávě.

U kopřiv vědci postupně posilovali žádoucí vlastnosti – velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci, případně dlouhý stonek využitelný na vlákno. Nyní zkouší takzvanou biofortifikaci, tedy obohacení kopřivy o mikroprvky, například selen nebo zinek. Obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí, tak i zvířat.

„Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ uvedla Kamila Širůčková Lónová z ústavu biologie rostlin.

„Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek,“ poukázala Širůčková Lónová.

Množení rostlin se odehrává v laboratorních podmínkách sterilní kultivace na živném médiu. Z pěti mateřských rostlin vzešlo během pár měsíců asi 1600 jedinců. „Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také materiálu pro další výzkum,“ uvedla výzkumnice. V dalších krocích chtějí vědci spolupracovat na rozšíření „kopřivového portfolia“ o další genotypy.

„Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila Širůčková Lónová.

Už nyní existuje třeba zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém listí. K dostání jsou také doplňky stavy s kopřivovým extraktem v podobě kapek, bonbónů či limonád. Existují také kopřivové šampony a přípravky na podporu růstu vlasů.

Textil z kopřivového vlákna by asi nyní nikdo moc rád nenosil, protože „kouše“. „Ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ uvedla Širůčková Lónová.

Autor: Agronomické fakulty Mendelovy univerzity
Zdroj: ČTK