Jihočeský kraj chce podél vybraných silnic instalovat zvukové plašiče zvěře. Zařízení mají snížit počet dopravních nehod po srážkách se zvěří. Kraj je chce kombinovat s optickými a pachovými plašiči. Na projektu spolupracuje mimo jiné s policií.
„Vzali jsme si příklad v Ústeckém kraji, kde zvukové plašiče před časem instalovali, a snižuje to počet nehod tohoto charakteru o 30 až 40 procent. Proto jsme začali spolupracovat s policií, která nám podle její evidence vymezila různé úseky silnic, kde je nejvíce srážek se zvěří,“ uvedl náměstek jihočeského hejtmana Pavel Hroch (Jihočeši 2012).
Dodal, že na jeden kilometr vytipovaných vozovek chce kraj instalovat čtyři desítky zvukových plašičů.
Podle údajů Českého statistického úřadu loni na jihočeských silnicích zavinila domácí nebo lesní zvěř 57 nehod. Představuje to jen nepatrný zlomek z téměř 4300 havárií. Ale řada řidičů srážky se zvěří nenahlásí. Hroch dodal, že kraj by přivítal, pokud se v budoucnosti na projektu podílely například některé pojišťovny nebo organizace BESIP. Pachové a optické ohradníky už stojí podél více než šesti stovek kilometrů jihočeských silnic.
Na našich FB stránkách jsme vás na konci května informovali, že v Moravskoslezském kraji se osvědčily tzv. „pachové ohradníky“. A o co se jedná? Princip této technologie spočívá v tom, že se kolem rizikových úseků silnic instalují sloupky s pachovou látkou přirozeného predátora zvěře v biologicky rozložitelné pěně.
Vytvoří se tak pachový plot, který zvířata nenásilně nasměruje jinam. Každý sloupek má integrovaný čip s GPS pozicí, a tak je pro správce komunikace velmi jednoduché sledovat, zda je pachová látka skutečně aktivní a zda je sloupek na svém místě.
Díky této technologii prokazatelně střetů se srnčí nebo černou zvěří ubývá (v daném regionu se snížily až o polovinu). 👍 Zatím je to však stále čtvrtý nejčastější důvod dopravních nehod v Česku. 😕
U pachových ohradníků existuje několik druhů technologických řešení. „V minulosti se podél silnic instalovaly ohradníky na bázi pěny. Zde byla také směs pachů šelem a člověka. Nicméně účinnost v čase velmi rychle klesá, hlavně vlivem počasí,“ vysvětlil mluvčí Lesnicko-dřevařského institutu Lubomír Hajný. Více info ZDE.
Zdroj: ČTK