Od podzimu 2020 do konce roku 2021 probíhá na základě terénních šetření litteringová studie (littering = nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné přírodě), jejímž zadavatelem je EKO-KOM, a.s., zpracovatelem studie je pak IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Fakultě sociálně ekonomické UJEP. Hlavním cílem této studie je zmapovat současnou situaci s množstvím a materiálovým složením litteringu, navrhnout nástroje předcházení vzniku a regulace tohoto fenoménu a v neposlední řadě navrhnout systém sdílení nákladů na úklid pohozených odpadů ve městech, kolem komunikací i v přírodě.
Součástí této studie jsou terénní šetření na vybraných lokalitách, které jsou typické vznikem litteringového odpadu. Zejména se jedná o centrální části měst a obcí (především pěší zóny, či náměstí), obchodní ulice, odpočinková (parková) část měst a obcí, plochy pro pořádání venkovních akcí, dopravní komunikace, resp. jejich okolí (silnice I., II., III. třídy), okolí železničních tratí, zastávky a nádraží veřejné dopravy, odpočívadla a parkoviště, čerpací stanice, cyklostezky, vybrané lokality chráněných krajinných oblastí a přírodních rezervací, resp. národních parků (stezky, přístřešky, či komunikace procházející daným územím) a rekreační vodní plochy a vodoteče. Sběry a rozbory litteringového odpadu budou probíhat v litteringové a nelitteringové sezóně (různé pro různé typy lokalit) na celém území České republiky.
Jak naznačují zkušenosti jiných zemí Evropské unie nebo světa, pak boj proti litteringu může mít různou podobu. Celá řada států pracuje s pokutami za odhozené odpady, přičemž v případě opakovaného chování se pokuta velmi často násobí (např. Wales, Irsko, Skotsko, Itálie, Malta, USA, Singapore apod.). Velikost pokuty rovněž závisí na nebezpečnosti daného odpadu, resp. na míře ohrožení zdraví (USA, Austrálie). V některých případech je pokuta nahrazena odnětím svobody, veřejnými pracemi (USA), nebo pozastavením řidičského průkazu, resp. zabavením vozidla (Malta). V Austrálii je předmětem pokuty i odkládání různých (např. reklamních) materiálů na místech, která zvyšují pravděpodobnost, že se z nich stane litteringový odpad (např. reklamní materiály umístěné na ploty, nebo za stěrači aut).
Pokuty jako regulativní nástroj jsou však spojeny s celou řadou nevýhod, které brání jejich dostatečné účinnosti (např. nutnost přistižení při činu, vynutitelnost, administrativní náklady). Právě z tohoto důvodu celá řada měst a obcí implementovala inovativní přístupy, jejichž hlavním smyslem je prevence vzniku litteringu. Takovým příkladem je tzv. hlasovací popelník („ballot bin“), který řeší problém s nejfrekventovanějším zástupcem litteringu – nedopalky cigaret.
Vhozením nedopalku do příslušného otvoru, který je současně odpovědí na vybranou otázku (např. otázky, které zajímají zástupce příslušných měst), dochází ke snížení odhozených nedopalků o 46 %. Tento nástroj využívají města a obce v Anglii, Švédsku, Španělsku, či Francii (viz obrázek).
Podobného efektu bylo dosaženo prostřednictvím tzv. chytrých odpadkových košů (smart bin), které mohou být připevněny na sloupcích, nebo zdech budov. Kromě nedopalků od cigaret je možné do těchto košů odhazovat i žvýkačky. I tento nástroj se rozšířil po celém světě, neboť má pozitivní vliv na pokles množství cigaretových nedopalků a žvýkaček ve veřejném prostoru.
Jak ukazují zkušenosti z Birminghamu, pak prevenci litteringu je možné spojit i s charitativní akcí. Kampaň s názvem ‘Bin it for Good’ je založena na myšlence, že čím více je odpadu v odpadkovém koši, tím více bude prostředků pro charitativní účely. Výsledky této akce ukázaly nejen nárůst množství odpadu v odpadkových koších, ale i pokles množství litteringu.
Zajímavostí nikoli preventivního, ale naopak nápravného opatření je tzv. adoptování silnice/dálnice (‘adopt a road/highway’) nebo části řeky (‘adopt a river mile’) za účelem jejich pravideného úklidu. Tento úklid je následně zajišťován na dobrovolné bázi, ale vybavení ochrannými pomůckami zajišťují samosprávy. Příslušná část komunikace, či řeky je následně označena názvem skupiny, která o ně pečuje.
V praxi se samozřejmě využívá i celá řada dalších nástrojů, které mohou dílčím způsobem přispět ke snížení litteringu. Ať už se jedná o zpoplatnění plastových pytlíků nebo nákupních tašek (či jejich přímý zákaz), opatření související s odpadkovými koši (uvědomělejší lokalizace, větší množství, častější vývoz, viditelnější umístění apod.), kampaně zaměřené na vybrané cílové skupiny (děti, mladiství apod.), upozornění na odpadkových koších apod. Škála nástrojů a opatření pro prevenci vzniku litteringu je tak velmi široká a záleží pouze na fantazii pracovníků měst a obcí, které nástroje využijí ve své praxi.
Na konci minulého roku jsme navázali spolupráci s celou řadou měst a obcí či správ národních parků. Pokud jsme s Vámi ještě spolupráci nenavázali a chtěli byste se do studie zapojit, můžete nám napsat (kontakty jsou uvedeny níže). Od jara 2021 budeme na různých typech lokalit sbírat litteringový odpad a následně ho podle vytvořené metodiky analyzovat. Pomoc oceníme při vytipování vhodných lokalit, samotném sbírání litteringu, poskytnutí prostoru pro následnou analýzu sesbíraných vzorků, sdílení Vašich zkušeností nebo třeba jen propojením na další organizace a spolky, které se s litteringem potýkají.
Chcete se podělit o Vaše zkušenosti s litteringem? Zavedli jste ve Vašem městě, či obci nějaký zajímavý přístup k prevenci vzniku litteringu? Napište nám a sdílejte Vaše zkušenosti (pozitivní i negativní) s ostatními městy a obcemi v České republice a vyplňte DOTAZNÍK ONLINE.
Pro více informací kontaktujte: doc. Ing. Jan Slavík, Ph.D. (slavik@ieep.cz)
Zdroj: ekonom.cz, více ZDE