Bledulí je zatím na Ransku vidět pomálu, zatímco poslední roky se ukazovaly už koncem února. „Ale zřejmě je to takový standardní čas. Minulé zimy byly teplejší,“ řekl Dajč k letošku. Národní přírodní rezervace Ransko zabírá 695 hektarů území mezi Havlíčkovou Borovou a Starým Ranskem u Krucemburku. Bledule tam rostou na více místech. Vzhledem k nynějším protiepidemickým opatřením se teď na ně mohou chodit dívat jen lidé z nejbližšího okolí. Minulé roky se tam zjara střídaly davy.
„Myslím si, že posledních pět šest let byl zájem enormní,“ řekl Dajč, který lokalitu zjara pravidelně kontroluje dvě desetiletí. Podotkl, že u hráze rybníka zastavovaly i výletní autobusy.
Do národní přírodní rezervace lidé nesmí vstupovat, pohybovat se tam mohou jen po vyznačených cestách.
„Bledule je chráněná zákonem,“ připomněl Dajč. Ve dvou úsecích, kam se běžně chodí nejvíc, nechala správa CHKO osadit provizorní plůtek. „Vždycky jsme tu měli upomínající nebo až zákazové značky, letos jsme to změnili,“ podotkl Dajč, který dnes nízké ohrazení instaloval. Jsou na něm tabulky s údaji o bledulích, například „Kvetu dřív než ostatní“, „Nešlapej na mě“ nebo „Mám ráda vlhko“.
Rezervaci Ransko s největším výskytem bledulí jarních na Vysočině poznamenalo to, že tam v minulých letech odumřelo mnoho jasanů napadených houbovou chorobou.
I teď tam jsou vidět mrtvé stromy, ale i nová výsadba chráněná oplocením. Holiny však zarůstají, zejména maliníkem a ostružiníkem. Bledulím tak přibývá konkurence, uvedli ochránci na informační tabuli. Bledule na Vysočině rostou například v i přírodních rezervacích Údolí Chlébského potoka na Bystřicku, Jechovec poblíž Telče nebo Hroznětínská louka na Havlíčkobrodsku.
Zdroj: ČTK