Podle dosud největší studie, která sledovala ochranu přírody v konkrétních lokalitách, převažují ekonomické přínosy ochrany přírodních lokalit, jako jsou mokřady a lesy, nad ziskem, který by bylo možné vytvořit hospodařením na půdě. Vědci analyzovali 24 lokalit na šesti kontinentech a zjistili, že přínosy „ekosystémových služeb“, jako je ukládání uhlíku a prevence povodní při zachování přírody, byly vyšší než výnosy v lesnictví nebo ze zemědělské výroby obilnin, cukru, čaje nebo kakaa.

Studie, kterou zpracovali akademici z Cambridgeské univerzity spolu s britskou Královskou společností na ochranu ptáků (RSPB), naznačuje, že další využívání přírody pro lidské potřeby by nás mohlo ve skutečnosti stát více, ale tyto náklady na „přírodní kapitál“ často nezohlední ti, kteří mají rozhodovat.

Minulý měsíc zveřejnil professor Sir Partha Dasgupta, cambridgeský ekonom, přelomový přehled, který varoval, že neschopnost ekonomiky zohlednit vyčerpání přírody, vystavuje planetu „extrémnímu riziku“.

Pro nejnovější studii vědci vyčíslili roční čistou hodnotu vybraných lokalit, které zůstaly „přírodními“ a srovnali s „alternativními“ „nepřírodními“ lokalitami za období 50 let. Ohodnotili každou tunu uhlíku na 31 dolarů, což je výpočet považovaný za poměrně konzervativní.

Bylo zjištěno, že více než 70 % přírodních lokalit mělo větší ekonomický přínos, pokud byly ponechány jako přírodní stanoviště. Všechny zalesněné lokality měly větší hodnotu, když stromy zůstaly stát. To naznačuje, že i kdyby se lidé zajímali jen o peníze, a ne o přírodu, zachování těchto lokalit má stále finanční smysl.

Vědci našli na ústí řeky Ribble v Lancashiru slaný močál, která má hodnotu 2000 dolarů za hektar pro zmírňování uhlíkových emisí, což je více než jakékoli peníze, které by mohl vydělat, pokud by se zde pěstovaly plodiny nebo pásla zvířata. 

Mnoho „ekosystémových služeb“ stále není možné ekonomicky vyčíslit, odhady jsou často spíše konzervativní. Přesto je překvapující, jak výsledky výzkumů upřednostňují zachování a obnovu přírody.

Tyto studie předpokládají zohlednění hodnoty uhlíku, ale i bez tohoto zohlednění jsou přírodní lokality často cennější, až ve 42 %, pokud jsou ponechány tak, jak jsou.

Lidé využívají přírodu především s cílem jejího ekonomického využití. Nyní až v polovině případů, které byly zkoumány, využívání přírody lidmi spíše snižuje její hodnotu, než by zvyšovala ekonomický přínos.

Přeměna půdy na zemědělskou je někdy poháněna vládními dotacemi, které podporují výrobu zboží, které se na trhu nezhodnotí. To je částečně důvod, proč britská zemědělská politika směřuje po brexitu k novému systému environmentálního hospodaření na půdě, který bude zemědělcům platit za ekologický přínos, který jejich půda poskytuje.

Autoři studie trvají na tom, že jejich záběry by neměly být využívány pro argumentaci pro opouštění od lidského využívání krajiny, je třeba se poučit o tom, jak zacházíme s přírodním kapitálem. Lidé by měli dělat ekonomická rozhodnutí na základě informací, jaké jsou tyto.

Vědci použili systém nazvaný TESSA (Toolkit for Ecosystem Service Site-based Assessment, Sada nástrojů k hodnocení Ekosystémových služeb) k výpočtu peněžní hodnoty půdy v závislosti na tom, které „ekosystémové služby“ poskytuje. Některé lokality měly rozlohu až 10 hektarů, jiné tisíce hektarů. Většina z nich byly lesy a mokřady, ale zahrnuty byly také biotopy, jako jsou pastviny a písečné duny.

Dr. Alexander Lees, tropický ekolog z Manchesterské Metropolitan University, který se na studii nepodílel, řekl: „Politické důsledky jsou jasné: vlastnictví půdy je výsadou, která přináší velkou odpovědností. Měli bychom podporovat a odměňovat hospodaření s půdou zaměřenou na přírodní stav dotacemi nebo platbami za „ekosystémové služby“ a zároveň penalizovat daněmi ty, kteří hospodaří s půdou neudržitelně.“

Prof. Ben Groom, ekonom biodiverzity na Exeterské univerzitě, který se na studii nepodílel, řekl, že lokality TESSA jsou poměrně selektivní a výsledky nemusí být reprezentativní pro finanční přínosy ochrany přírodních lokalit obecněji. „Je to výzva k větší analýze, nikoli kritika této studie, která dělá to nejlepší, co je v obtížné oblasti, kde není mnoho údajů, o kterých by se mluvilo,“ řekl.

Zdroj: The Guardian 
Volně přeloženo: ekoosveta.cz (Alice Kolářová)