Drony, letecké snímky i senzory v tůních by měly do budoucna pomoci v boji s přemnoženými komáry v oblasti lužních lesů Litovelského Pomoraví. Postarat se o to chtějí v projektu podpořeném grantem z norských fondů zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty. Vědci do boje s tímto obtížným hmyzem, který znepříjemňuje v oblasti život tisícům lidí, nasadí letecké snímky, senzory v tůních i drony cíleně aplikující speciální chemický postřik proti komářím larvám.
Odborníci na geoinformatiku, ekologii, hydrobiologii, zoologii a biochemii ve spolupráci s městem Litovel a menšími obcemi společnými silami vytvoří sofistikovaný systém, který na území Litovelského Pomoraví umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas dělat adekvátní zásahy redukující populaci komárů. „Chceme vytvořit soubor opatření, která berou v potaz ekologicky šetrné prostředky a povedou k nalezení dlouhodobě udržitelného řešení, jak účinně předcházet komářím kalamitám,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Odborníci ve vytipovaných tůních instalují několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. V oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace. Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku.
Pro získání velmi přesných dat o výškové členitosti území bude využito letecké skenování v kombinaci se skenováním z dronů. Při cíleném chemickém postřiku hubícího komáří larvy v tůních odborníci použijí zemědělské drony s nádržemi o objemu 16 litrů, které umožňují automatický let i dávkování chemického prostředku. „Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách,“ doplnil Jakub Miřijovský.
Populaci komárů se obce v okolí lužních lesů snaží redukovat od roku 2015 ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví za pomoci chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě. Podle odborníků je však tento způsob velmi náročný a komplikovaný, současné postupy jen problematicky předpovídají kalamitní situace i samotné dávkování přípravku hubícího larvy.
V lužních lesích jsou komáří kalamity poměrně časté. Nejhorší situace bývá v okrajových částech Litovle, které sousedí s lesy. Litovel kvůli opakujícím se komářím kalamitám před časem spojila síly s okolními obcemi a vytvořily společný fond na boj s tímto hmyzem.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Zdroj: ČTK