Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky publikoval prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B, sdělili zástupci Akademie věd v tiskové zprávě. Tým shromáždil informace o 1700 druzích pěvců.

Podle vědců mívají předvádějící se druhy také protáhlejší křídla, což souvisí s tím, že migrují na delší vzdálenosti a hnízdí ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy dále od rovníku. „Naše výsledky naznačují, že se vzdušné předvádění objevuje především u druhů se zvýšenou letovou efektivitou a schopností letu, což by nebylo tak překvapivé. Nicméně jsme také zjistili, že tyto druhy ptáků vykazují silnější intenzitu pohlavního výběru,“ uvedl Tomáš Albrecht, vedoucí výzkumné skupiny Evoluční ekologie ptáků v ÚBO AV. „To znamená, že mezi samci jsou velké rozdíly v úspěchu u samic. Typickým představitelem pěvce, který se takto předvádí, by mohli být třeba bramborníček černohlavý, skřivan polní nebo některé druhy pěnic,“ popsal evoluční ekolog a ornitolog.

Prvotní impulz ke studiu ptačího předvádění získal Albrecht v jižní Africe – v oblastech, kde polopouště střídají savany, ty pak přechází v tzv. galeriové lesy a naopak. „Všiml jsem si, že v každém prostředí se mění i zpěv či předvádění pěvců ve vzduchu během zpěvu. Ukázalo se, že tento fenomén není na globální úrovni dobře popsán,“ uvedl Albrecht. Vědec vysvětlil, že dřívější studie pracovaly jen s malých počtem druhů, nejvýše v řádu několika desítek, nebo se zaměřili na jednu zoogeografickou oblast. Soubor informací o 1700 druzích pěvců, který dal dohromady tým z Česka, je tak podle akademiků nejrozsáhlejší dostupnou databází dat o tomto výzkumném fenoménu.

Informace vědci získali prostudováním velkého množství literatury. Byť přístup k ní byl podle hlavního autora studie Petera Mikuly v nejhorších fázích pandemie covid-19, kvůli protiepidemickým opatřením, dost ztížený. Mikula, který také pracuje na ÚBO AV, dále sdělil, že se tým bude chování ptáků věnovat i v budoucnu.

„Nyní, když jsou k dispozici i přesná data o rozšíření jednotlivých druhů a o fylogenezi (vývoji druhů) této velice úspěšné skupiny ptáků, je možné přistoupit ke globálním analýzám v míře, jaká byla ještě před pár lety nepředstavitelná,“ zdůraznil Mikula.

Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK