Nové technologie umožnily revoluci ve sledování pohybu zvířat a rozvoj oboru ekologie pohybu, která desítky let trpěla nedostatkem dat. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopisu Science, na které spolupracovali vědci z Česka. Tým zahrnující odborníky z 12 zemí navrhl i doporučení k řešení problémů spojených se zpracováním velkého množství získaných dat, mimo jiné vhodné kombinace pozorování. O studii informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV).

Ekologie pohybu zkoumá, jak, kdy a proč se živočichové pohybují a důsledky pohybu na okolní prostředí. Tyto poznatky jsou podle vědců klíčové například pro ekologii, behaviorální vědy, ale i účinnou ochranu biodiverzity. Tým se ve studii zaměřil na technologie umožňující sledování pohybu zvířat v jejich přirozeném prostředí i zpracování velkých objemů dat plynoucích z výzkumů.
Podle vědců jsou pro obor zásadní sledovací technologie jako reverzní GPS, GPS lokátory, radary a počítačová zpracování kamerových sledování.

Ty umí zaznamenat pohyb zvířat s až centimetrovou přesností v období měsíců až let. Tým upozornil, že tak lze lépe pochopit souvislost pohybu zvířat s jejich chováním či fyziologií, ale i detaily vzájemných vztahů zvířat. Zpracování dat však s sebou nese značnou výpočetní zátěž a velké nároky na správu dat.

Současná studie má podle AV kořeny ve workshopu o telemetrií ryb v jezerech, které se v roce 2018 konalo v Českých Budějovicích. Při tzv. telemetrii vědci zavádějí do těla ryb čipy a pomocí antén v jezerech nebo nádržích zaznamenávají jejich pohyb. Výzkumu se věnuje mezinárodní skupina Lake Fish Telemetry Group (LFTG) založená vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV. „Skupina sdílí soubor telemetrických dat z řady evropských jezer. Soubor zahrnuje tisíce označených ryb různých druhů a stovky miliard lokací ryb s podrobnými geomorfologickými a environmentálními údaji,“ uvedl Ivan Jarić, hlavní koordinátor skupiny a jeden ze spoluautorů současné studie.

Jarić a jeho kolega Milan Říha na ústavu vedou i skupinu FishTeg cílící na sledování ryb v nádržích a spravuje databázi lokací devíti druhů ryb shromážděných z několika tuzemských nádrží. Díky moderním technologiím podle Říhy mohou vědci zjistit třeba to, kde se ryby zdržují v různých částech dne a ročních období, vzorce chování jednotlivých druhů či jejich reakce na změnu počasí.

Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK