Proč lesy v České republice umírají?

Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha. 

Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha.  

Nejhůře je na tom kraj Vysočina, ve kterém bylo vykáceno přes 20 % jehličnatých lesů. Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj na tom nejsou o nic lépe, zde se číslo pohybuje okolo 17 %. České lesy sužuje nejedna pohroma, mezi nejzávažnější faktory patří nevhodná forma hospodaření, klimatické změny a degradace půdy. V jistém slova smyslu les nemusí být mrtvý, protože může být docela dobře obnoven mladými stromky. Zejména pak přírodní lesy procházejí neustálou obnovu a zmlazováním. K nalezení jsou zde různověké stromy a zachovalé mikroklima. Oproti tomu hůře na tom jsou hospodářské lesy, které se potýkají s nejedním problémem a jejich ekosystémové funkce bývají narušeny.

Špatné hospodaření  

Zajímavým faktem je, že dnešní rozloha smrkových lesů činí zhruba 50 % rozlohy českých lesů, ale bez zásahu člověka by smrkové lesy pokrývaly rozlohu sotva 11 %. Lesy určené k hospodaření bývají často náchylné k výskytu kůrovce a neprobíhá zde jejich přirozená obnova. Člověk pěstováním monokultur nahusto způsobuje to, že vsazené stromy nejsou tolik odolné, strádají a napadení kůrovcem znamená zkázu pro celou plochu.  

Klimatické změny 

Oteplování s sebou přináší stále větší a delší sucho. Zvýšené teploty v zimě znamenají méně sněhu, který na jaře představuje důležitý zdroj vláhy. Mírné zimy jsou bohužel přežívá kůrovec, který se v důsledku více množí. Horké dny zase vedou ke zvýšenému odpařování vody. Mírné deště ubývají a nahrazují je silné lijáky, které ale půda nedokáže účinně vstřebat. Ač je množství srážek ročně obdobné, jejich rozložení je jiné.

Překyselená půda 

Různé množství živin a odlišné pH v půdě určuje, jakým stromům se v ní bude dařit. Opakované pěstování smrků na našem území vedlo k překyselení půdy. Svou roli v celém procesu hraje jehličí, které vytváří kyselejší půdu, kdyžto listnaté stromy jsou schopné udělat půdu zásaditější. Kyselé deště podpořené spalováním v okolních elektrárnách k vyčerpání půdy přispívají.

Zaujala vás problematika umírajících lesů v České republice? Neváhejte si přečíst celý článek podpořený zajímavými fakty, kde jsou vysvětleny i nezbytné kroky vedoucí k obnově našich lesů.

Autor: Ekoosvěta

Zdroj: Fakta o klimatu