Zvýšit důvěru učitelů ve schopnost školy zlepšit výsledky žáka bez podpory rodiny by mohlo větší povědomí o tom, co je takzvaný wellbeing, tedy spokojenost ve škole. Polovina ředitelů a ředitelek škol se s tímto pojmem nesetkala, i když většina usiluje o jeho principy. Vyplývá to z průzkumu, který udělala agentura STEM pro projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+. Kolem 57 procent vedoucích pracovníků se podle průzkumu domnívá, že podpora dobré spolupráce ve škole nemůže zlepšit výsledky dětí bez zapojení rodin. Mezi pedagogy, kteří znají význam takzvaného wellbeingu, naopak 63 procent věří, že se žáci zlepšit mohou i bez pomoci rodin.
Průzkum se uskutečnil v srpnu a zapojilo se do něj 393 ředitelek a ředitelů základních škol. Pojem wellbeing se v českém školství vyskytuje krátce a nahrazuje různé jiné termíny, jako například pohoda nebo klima školy. Anglické slovo používané v různých zemích světa zahrnuje fyzické, emocionální, sociální, rozumové a duševní hledisko spokojenosti. „Šetření STEM ukázalo, že velká část ředitelů škol, přestože se s pojmem ještě nesetkala nebo jej slyšela teprve nedávno, usilovala a usiluje o to, aby v jejich školách fungovaly pěkné vztahy, kvalitní a efektivní pedagogická práce a příprava žáků na budoucí život,“ uvedl František Halada z Asociace ředitelů základních škol.
Podle autorů průzkumu se sice potvrdila obecně přetrvávající skepse vůči možnostem školy pomoci dětem překonávat znevýhodnění spojená s jejich rodinným zázemím, jak to ukázaly už předchozí průzkumy. Nyní ovšem sociologové zvlášť vyhodnotili mínění vedoucích pracovníků, kteří deklarovali dobré povědomí o wellbeingu, a názory v této skupině byly opačné. Kolem 63 procent z nich uvedlo, že podpora wellbeingu může zlepšit vzdělávací výsledky žáků s nedostatečnou podporou v rodině.
„Je to poprvé, kdy jsme zaznamenali ve větší míře jinou než běžnou odpověď, že škola takovým dětem pomoci nemůže. Cítím v tom naději, že kdyby se u pedagogické veřejnosti podařilo zvýšit povědomí o významu wellbeingu pro vzdělávací úspěch žáků, mohlo by to ovlivnit aspirace učitelů a zvýšit jejich důvěru v to, že dokážou vzdělávací výsledky žáků, kterým chybí podpora rodiny, zlepšovat,” řekla Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Ředitelé jsou si podle průzkumu vědomi souvislosti mezi spokojeností učitelů a žáků. S tím, že nedostatečné naplnění wellbeingu pracovníků negativně ovlivňuje pohodu žáků, souhlasilo 88 procent z nich. Pro podporu wellbeingu by uvítali hlavně pomoc při zajišťování supervize či mentoringu pro pedagogy, individualizaci vzdělávání žáků nebo zřízení relaxačních míst pro žáky i učitele. Významnou podporou by podle nich bylo také zavedení školní sociální práce či zajištění školních psychologů.
Autor: agentura STEM
Zdroj: ČTK