Závěry dnes zveřejněné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k loňské ekologické katastrofě na řece Bečvě nejsou překvapivé. ČTK to sdělil Kamil Repeš z neziskové organizace Arnika. Podle Repeše se ve zprávě píše to, co ekologické organizace tvrdily dlouhodobě. Dodal také, že dosud chybí evidence všech výustí na Bečvě, což považuje za zarážející i Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Freidinger také míní, že zpráva ještě zvýraznila, že vyšetřování provází řada pochybností, které zůstávají bez vysvětlení. Ocenil, že komise a její výstupy vznikly.
„Závěrečná zpráva vyšetřovací komise potvrdila to, co jsme tvrdili od začátku. A to je, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nejenže pochybila, ale od začátku postupovala velice netransparentně. A pravděpodobně i v rozporu se zákonem,“ uvedl Repeš. Ekolog vede kampaň Řeka bez jedů. Repeš podotkl, že petici po havárii podepsalo 7000 lidí. Požadovala například řádné prošetření neštěstí, ale i zpřísnění limitů pro vypouštění nebezpečných látek nebezpečných pro vodní organismy, snížení ohlašovacích prahů pro kyanidy do Integrovaného registru znečištění či rozšíření monitoringu látek ohrožujících kvalitu vody.
„Od začátku měla ČIŽP postupovat podle zákona o ekologické újmě, což se stalo až teď v červenci, kdy my jsme jí podali podnět spolu s rybáři, občanským sdružením a v zastoupení advokáta. To řízení bylo zahájeno v podstatě skoro až rok poté,“ dodal ekolog. Komise ohledně postupu inspekce v tomto bodě také vyjádřila pochybnosti. Poslanci upozornili na to, že podle legislativy, jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohla vzniknout ekologická újma, má povinnost řízení zahájit.
Ekolog, stejně jako komise, zmínil i pochybení v odebrání vzorků ze všech potenciálních výustí průmyslových podniků. „A na co se ptáme dodneška, proč z Dezy nebyl odebrán ani v den havárie, ani v následujícím týdnu,“ konstatoval ekolog. Komise mimo jiné ve zprávě upozornila na to, že ve výusti z areálu společnosti Deza vzorek nebyl v týdnu následujícím po havárii vůbec odebrán. Z výusti kanalizace Lhotka nad Bečvou, která je nejblíže místu hromadnému úhynu ryb, byl podle poslanců vzorek odebrán až tři dny po katastrofě, u společnosti Energoaqua den po havárii a následně v dalších dnech. Deza patří do svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO).
„V první řadě je dobré, že ta zpráva vznikla, protože detailně popisuje všechny ty chyby,“ řekl pak Freidinger. „Když si to člověk přečte, tak má pocit, že jediný, kdo tam svou úlohu sehrál správně, je Český rybářský svaz a pak možná hasiči. Podle všeho ostatní mají jako máslo na hlavě,“ dodal ekolog.
Freidinger podotkl, že v obsahu zprávy ho zaujaly dva momenty. První je podle něj popis komunikace z dispečery z Dezy krátce po havárii. „Oni, přestože tam měli zdokumentovanou havárii, mimořádnou událost, jak tomu říkají, zamlčeli. To ve mně pořád vzbuzuje určité pochybnosti. Myslím si, že to ilustruje nejen to, co se stalo po havárii, ale celé to vyšetřování. Že je spousta pochybností, které se nikdo nesnaží lidem vysvětlit,“ míní ekolog.
Zvláštní mu přijde i to, že dosud nesou zmapovány výusti na Bečvě. „My máme vlastně rok po havárii a nikdo to ještě pořádně nezmapoval. Což je prostě zarážející,“ konstatoval Freidinger.
Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov přesně před rokem. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se kyanidy dostaly do řeky takzvaným rožnovským kanálem. Rybáři však poukazují na to, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Z otravy Bečvy je obviněna společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její jednatel Oldřich Havelk však vinu odmítá.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK