Projít evolucí života na Zemi od podmořského světa až po velké suchozemské i vodní savce umožňuje nová stálá expozice Národního muzea. S názvem Zázraky evoluce zaujímá šest sálů, kde je vystaveno 1500 předmětů. A prohlídka vrcholí sálem s kostrou plejtváka myšoka, která stála na konci 19. století u zrodu přírodovědeckých expozic Národního muzea. Vedení muzea dnes novou expozici představilo novinářům. Veřejnosti se otevře v pátek.
Koncem července muzeum otevřelo v Nové budově expozici novodobých českých dějin a na polovinu října plánuje otevřít v historické budově zbylé expozice Dějiny a Příroda. Expozice Zázraky evoluce se připravovala pět let i ve spolupráci se zahraničními odborníky. Její otevření podle vedení muzea brzdila doba potřebná k uskutečnění veřejných zakázek. Budova muzea se po několikaleté rekonstrukci otevřela v říjnu 2018.
„Restaurovaná kostra velryby opět plave v čele své družiny, která nyní čítá více jak 1500 exponátů a modelů zvířat z celého světa, z toho je 400 zcela nových preparátů a modelů,“ řekl generální ředitel muzea Michal Lukeš. „Na 1500 metrech čtverečních vyprávíme úžasné příběhy přírody a ukazujeme zázraky evoluce za pomoci moderních výstavních metod, multimédií, designu a interaktivních prvků,“ uvedl.
„Nechtěli jsme dělat expozici pro odborníky a další naše kolegy z univerzit, chtěli jsme udělat expozici pro masu lidí. Pro lidi, které to zaujme tím, že do toho vejdou, a expozici, která musí být vizuálně atraktivní a taková, aby si v ní každý našel to své,“ řekl ředitel Přírodovědeckého muzea NM Ivo Macek. „Ačkoli jsem zastánce moderních technologií, tady jsem se toho musel aktivně a na sílu vzdát, protože pokud děláte něco na desetiletí, je to věc, která začne rychle stárnout,“ doplnil Macek.
Převážnou část expozic tak tvoří všemožní tvorové, kteří jsou zasazeni do až divadelně nakašírovaných prostředí připomínajících ta jejich přirozená. Výjevy ukazují vzájemné soužití druhů tak, jak spolu žijí v přírodě. Jeden z architektů výstavy Daniel Kříž doplnil, že při koncipování expozice nechtěl „jít proti tomuto domu“.
„Museli jsme vytvořit svorník mezi klasickou stavbou postavenou v době, která měla úplně jinou rychlost než ta dnešní. Vzali jsme principy osy, průhledy a hierarchie prostoru. Vložili jsme do něj nový výstavní mobiliář, kde to šlo, snažili jsme se zachovat i původní mobiliář od architekta (Josefa) Schulze, architekta budovy,“ řekl. „Do toho jsme se pokusili rozehrát divadlo expozice, které bude atraktivní a chytne i rychlého diváka, který nemá třeba hlubší zájem, dítě nebo japonský turista. Pomalá linka pak je více do hloubky. A třeba se i to zlobivé dítě chytí,“ řekl.
Národní muzeum chce návštěvníky přilákat i reklamní kampaní, kterou nazvalo Bejvávalo dobře? Jejím motivem je stejnojmenná lidová písnička, na jejímž pozadí se odehrávají dramatické historické okamžiky spjaté s českými zeměmi. Má podle muzea polemizovat s názorem, že lidé dnes kvůli pandemii zažívají obtížnou dobu. Kampaň má podle vedení muzea ukázat, že lidé museli v minulosti překonávat mnohem větší překážky a ne vždy „bejvávalo dobře“ – a přesvědčit se o tom mají v expozicích NM.
Autor: Národní muzeum
Zdroj: ČTK