Autonomní dron, který pomáhá při mapování památek a dalších objektů dnes v Praze představil tým z ČVUT. Dron dovede pořídit fotografie a videa z konkrétních míst, která jsou těžce přístupná nebo je nelze kvalitně zdokumentovat jinými způsoby. Skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT dosud vytvořila dva prototypy a technologii vyzkoušela v 15 objektech. „Drony jsou zcela autonomní, používají pouze palubní senzory,“ sdělil vedoucí skupiny Martin Saska.

„Hlavní senzor, který používají, je 3D LIDAR. Skenuje prostředí a na základě toho skenu (dron) dokáže určit svou pozici v kostele. Tím získáme náhradu GPS. V okamžiku, kdy máme přesnou pozici v prostředí, tak není naplánování letu dronu už tak obtížné,“ popsal Saska. Nejen technik, ale i památkář podle něj dovede říci, kam má dron přesně zaletět a v kterém místě pořídit fotografii. „Na základě vizualice 3D modelu, kterou my jim poskytneme,“ podotkl vědec.

„Nakliká tam přímo jednotlivá místa, která ten dron navštíví, vyfotografuje je a vrátí zpět náhled fotografií a potom na disku fotografie v nejlepším možném rozlišení. Ty se prostudují, pokud je to v pořádku, jde se na další část kostela nebo úlohu,“ doplnil Saska k průběhu práce. Pokud však odborník není s materiály spokojen, lze zopakovat úplně stejný autonomní let – například jen s jiným nastavením fotoaparátu.

Saska řekl, že použitou technologii skupina začala vyvíjet zhruba před osmi lety. Poprvé se dron „proletěl“ před šesti lety v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Z dalších památek ho odborníci využili například v olomouckém kostele svatého Mořice, pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči, ve sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži nebo pro zmapování zámku Plumlov. Saska pak podotkl, že dron byl nasazen i v někdejších průmyslových projektech.

Výzkumník nicméně uvedl, že před využití této technologie je třeba důkladně zvážit, zda převáží výhody, které dron poskytuje, nad poměrně vysokými náklady. Jenom cena komponent je podle Sasky v řádu nižších stovek tisíc. „Samozřejmě musíte přičíst čas technika, který to sestavuje, tam jsou nějaké stovky hodin práce. Je to všechno malovýroba. Takže se nedá dosáhnout toho zlevnění, kdy to jede ze sériové linky,“ zdůraznil vědec. Saska podotkl, že drahý je i software. „Nebavíme se tady o řešení, které by mělo desítky tisíc uživatelů, ta náročnost vývoje se rozpočítá mezi několik účastníků. Takže, i když se toho uchopí nějaká firma, nebude to úplně levná služba,“ uzavřel odborník.
Skupina dron nadále vylepšuje, dnes jeho let představila také v tělocvičně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. Na projektu Dronument ČVUT spolupracuje s olomouckým pracovištěm Národního památkového ústavu.

Autor: ČVUT

Zdroj: ČTK