V ekologii slibují strany před volbami do Sněmovny zpřísnění pravidel pro nakládání s toxickými látkami i trestů za škody na životním prostředí. Také zdůrazňují potřebu nových protierozních opatřeních a rozvoje projektů pro zadržení vody v krajině. Strany se zaměřují i na téma snižování produkce odpadu a jeho efektivnější využití. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ČSSD také požadují zakotvení ochrany vody v ústavě. Vyplývá to z volebních programů stran a vyjádření jejich zástupců.

Vládní hnutí ANO dosud program nezveřejnilo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale řekl, že klíčovými budou opatření pro adaptaci na klimatickou změnu. Ministr uvedl, že je program zaměřen na projekty pro boj se suchem a zadržení vody v krajině. „Máme tam věci, které se týkají konce uhlí, dalších opatření na úspory energie a přechodu na obnovitelné zdroje. Máme tam řadu bodů, které se týkají pokračování boje proti erozi zemědělské půdy i body, které se týkají většího podílu třídění a recyklace v oblasti odpadů,“ nastínil Brabec.

Koalice Spolu slibuje další změny v protierozní legislativě, motivaci zemědělců k zmenšení půdních bloků, posílení zodpovědnosti za stav půdy těch, co na ní hospodaří či omezení pesticidů. Na pozemkové úpravy ke zpomalení eroze, zadržení vody v krajině a budování cest k pozemkům chce koalice vyčlenit ročně nejméně tři miliardy korun. Chtěla by také revizi zákona o ekologické újmě a zpřísnění postihu viníků ekologických havárií a podmínek pro nakládání s nebezpečnými látkami. Dále zmiňuje nutnost obnovy mokřadů a tůní v krajině, digitálního monitoringu vod v rizikových oblastech či další rozvoj vodohospodářské infrastruktury, podporu elektromobility a recyklace. Budoucnost vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů – zejména fotovoltaiky na střechách.

Vyšší postihy za znečišťování životního prostředí chce také koalice Pirátů a STAN. Slibuje veřejně přístupný on-line monitoring různých složek životního prostředí. Podle koalice je potřeba zvýšit poplatky za znečišťování a zábor přírodních zdrojů či přehodnotit metodiky pro výjimky z limitů pro emise znečišťujících látek. Koalice je také pro omezení hnojiv a pesticidů, podporu recyklace vody a novelizaci zákonů vedoucí k omezení znečišťování a zvýšení ochrany vod. V programu se píše také o nastavení rámce pro udržitelné fungování vodovodních systémů či pravidel krizového řízení v extrémních situací pro kraje a obce. Ohledně krajiny pak chce koalice snížit maximální výměry dílu půdního bloku, změnit protierozní vyhlášku a podpořit výstavbu tůní a mokřadů. Koalice v programu také uvádí, že podporuje odklon od uhlí do roku 2033, tedy nejrychlejší z projednávaných scénářů. Zmiňuje také, kolik na různé typy opatření potřebuje času.

Podle svých programových tezí chce KSČM prosazovat investice na rozčlenění lánů polí lesními pásy, obnovu lesů, revitalizaci vodních toků a zvýšení schopnosti půd zadržovat vodu. V programu se také píše o podpoře ekologické krajinotvorby a zemědělství, kontrole dávkování chemických prostředků pro ošetření půdy a plodin či ochraně vodních zdrojů před suchem a znečištěním. Také komunisté zmiňují revitalizaci toků a budování tůní a „důsledný postih“ znečišťovatelů přírody. Podle dokumentu podporují „využívání jaderné energie s rozumným a ekonomicky výhodným užitím obnovitelných zdrojů“. Chce, aby byla správa vodních zdrojů v rukou státu, krajů či obcí.

ČSSD ve svém desateru slibuje zakotvení ochrany vody v ústavě. Matěj Stropnický pak za sociální demokracii ČTK řekl, že k prioritám patří převedení vodárenství do státních nebo obecních rukou. Sociální demokracie by podle Stropnického také například ráda prosadila snížení maximální výměry monokultur na 20 hektarů a je pro to, aby spalování uhlí ve velkých zdrojích skončilo do roku 2030.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty by se zaměřilo na podporu zadržování vody v krajině, hospodárné nakládání s vodou či ochranu kvality půdy. S přímým odkazem na zářijovou otravu Bečvy pak uvádí, že znehodnocování a poškozování zdrojů „musí podléhat tvrdým trestům.“

Také Zelení jdou do voleb s přísnějším požadavkem trestů za ekologickou kriminalitu a pravidel pro nakládání s chemikáliemi. Dvojnásobně by navýšili peníze pro péči o krajinu, prosazovali návrat vodohospodářských soustav do vlastnictví obcí a krajů a zpřísnili legislativu ochrany ovzduší pro velké i malé znečišťovatele. Zelení také chtějí konec skládkování odpadu do roku 2026, tedy o čtyři roky dřív, než je současný plán. Jsou pro zálohování PET lahví a plechovek a zdůrazňují potřebu plánu pro transformaci energetiky a teplárenství a odklon od uhlí do roku 2030 i rozsáhlou podporu a využívání obnovitelných zdrojů energie. Odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

Svoboda a přímá demokracie ve svém programu vyjádřilo podporu postupům šetrným k přírodě a zvyšujícím biodiverzitu a kvalitu půdy. Hnutí odmítá Zelenou dohodu pro Evropu, která má unijní státy nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů. SPD požaduje, aby s vodou hospodařil stát. Slibují také další rozvoj vodárenské soustavy, či omezení nakládání s pesticidy. Rychlý odklon od uhlí je podle SPD „významnou hrozbou“, požadují „postupné snižování emisí“, kterého chtějí dosáhnout „postupným a uvážlivým“ uzavíráním elektráren a tepláren spalujícím uhlí. Jeden z bodů se zabývá také snižováním odpadu.

Trikolora Svobodní a Soukromníci ve svém programu odmítají Zelenou dohodu pro Evropu v její současné podobě. Chtějí podporovat jadernou energetiku, „smyslupné dotěžení zásob uhlí“ a „racionální využití“ obnovitelných zdrojů jako doplňku energetického mixu. Slibují zrušení ekologické daně z prodeje starších osobních aut.

Zdroj: ČTK