Plzeňský kraj chce lidem částečně zpřístupnit novou přírodní rezervaci u D5

Zabránil tak tomu, aby se rozsáhlé mokřiny a divočina, kde se vyskytuje až 60 druhů vzácných ptáků i dalších živočichů, vysušily a začala tam zemědělská činnost nebo tam vznikla odpočívka pro kamiony.

Kraj chce zajistit ochranu a přirozený rozvoj mokřadního ekosystému. Do dvou let tam plánuje vybudovat 7,5 km stezek, čtyři pozorovatelny, zemní valy s průhledy, celoročně tam bude mít pět koní plemene exmoorský ponny na spásání 15 hektarů pastvin. Janovský mokřad bude prvním z desítek připravovaných projektů regionální strategie adaptačních opatření kraje, která pomohou udržet vodu v krajině, řekl ČTK náměstek hejtmanky Josef Bernard (STAN).

Třicetihektarové jádro nové rezervace, kde byl do roku 1874 asi 130hektarový rybník, vykoupil kraj od zemědělské firmy za 6,5 milionu Kč. Druhým největším vlastníkem je Plzeň. Rozsáhlý mokřad je v místě zaniklého rybníka Janov. Kromě kriticky ohrožených jeřábů popelavých, kteří už tam hnízdí třetím rokem, a chřástalů, je místo cenným biotopem pro obojživelníky a hmyz. „Průzkumy ještě nejsou dokončené a řadu druhů sem chceme díky opatřením dostat,“ řekl Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí. Území zahrnuje vodní plochu, mokřad, suché stanoviště a kulturní louku s vodotečemi. „Je na bývalé orné půdě, což je ukázka, že i intenzivní půdu lze vrátit přírodě,“ řekl Vlček.
Mokřad se začal obnovovat po ukončení důlní činnosti v oblasti a díky návratu bobra evropského, jehož činnost pomohla zatopit území, jímž vedou Vejprnický a Luční potok. „Voda tak vystoupala a vznikl tu unikátní mokřad,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Martin Plíhal. Podle šéfa krajského oddělení ochrany přírody Jana Kroupara je to 15 let neužívaná zemědělská půda. „Území vlastně vzniklo díky dálnici, která změnila odtokové poměry,“ řekl. Podle Vlčka se území podařilo zachránit „minutu před dvanáctou“ díky místním ornitologům, kteří si všimli, že se na něm pohybují bagry.
Už před prázdninami tam budou základní provizorní informační tabule a bude možné chodit po šestikilometrovém obvodu. Základní část stezek by měla být hotová během prázdnin, první kraj vyznačí v létě. „Plánujeme širokou návštěvnickou infrastrukturu, aby lidé věděli, kam mohou, centrum mokřadů nebude přístupné,“ řekl Kroupar. Nástupní místa na tři okruhy budou u lesíka u Úherců, na Větrné jámě v Nýřanech a u firmy DIOSS Nýřany, kde budou informační tabule. Lidé už by se měli dostat i k bobří hrázi, která je základem pro udržení vodního režimu a stability biotopu. Kraj vybuduje do dvou let povalové chodníčky přes mokřiny, věžovou pozorovatelnu, tři posedy, zemní valy s průzory a k současným dvěma ještě čtyři tůně pro bahňáky.

Plzeňský kraj spravuje 120 přírodních rezervací, ale tato je první, v níž má majetkovou účast, a zároveň je jednou z největších.

Zdroj: ČTK