Přírodní svět má spoustu příkladů samic, které nejednají podle omezujících genderových pravidel. Ať už jejich síla spočívá v okázalosti nebo opatrnosti, moudrosti nebo bojovém instinktu, připravte se na setkání s některými z nejsilnějších samičích vzorů na světě.

Lvice, umění se rozdělit

V savaně jsou ve skutečnosti nejúspěšnějšími lovci lvice.

Králem zvířat je určitě lev. Lev, který přinese domů nejvíc masa (nebo mléka), je hrdým členem smečky. V savaně jsou ve skutečnosti nejúspěšnějšími lovci lvice. Byly sledovány, jak loví společně, ujímají se role „křídla“ a „centra“, aby uzavřely únikové cesty pro svou kořist. Lvi jsou v těchto skupinových lovech mnohem méně aktivní, přičemž výzkumy ukazují, že je pravděpodobnější, že budou lovit sami v oblastech s hustší vegetací. Sólový lov má výhodu, že se o kořist nemusí dělit. Životně důležitou je ale spolupráce, týmová práce při lovu, kdy je třeba přelstít větší kořist, jako je zebra nebo buvol a nakrmit celou smečku.

Moudrost pod vodou

V sociálních skupinách kosatek hrají samice zásadní roli vůdců.

Skupina mořských savců, kteří jsou také závislí na samicích lovících společně, jsou kosatky, jejichž rodinné skupiny jsou většinou matriarchální. Jsou to nejstarší ženy v těchto skupinách, které už splnily svou reprodukční povinnost. Tyto nejstarší samice hrají hlavní roli vůdců při hledání lososů. Vědci se domnívají, že ekologické znalosti těchto moudrých kosatek jsou prospěšné pro další generace, což může vysvětlovat, proč samice žijí do 90 let, přestože se už nereprodukují po dobu posledních 40 let.

Báječné peří

Samice jestřába lesního mohou být téměř o třetinu větší než samci.
© AlbyDeTweede | Getty

Sexuální dimorfismus je, když se jedno pohlaví nápadně odlišuje od druhého – a pokud jde o ptáky, jsme zvyklí, že to je takto u samců. Existují však druhy, kde samice na sebe upoutává více pozornost, u dravých ptáků je to otázka velikosti.

Samice jsou často větší než samci a jeden z nejextrémnějších rozdílů je vidět u jestřába lesního, kde samice může být téměř o třetinu větší než samec. Předpokládáme, že jí to dává výhodu v krmení mláďat, protože samice může chytit větší kořist, včetně ptáků podobné velikosti, jako jsou káňata. Ale co honosné peří? Samice druhu pobřežního ptáka Lyskonoha jsou větší a barevnější než samci.

Byly také pozorovány, jak iniciují námluvy, brání území a páří se s více partnery – nechávají bývalé milence sedět na vejcích a vychovávat kuřata sami. Toto chování je považováno za „otočení role“ pohlaví, kde poměr úlohy pohlaví je obvykle nakloněný ve prospěch samců.

Single ještěrky

Parthenogeneze byla zaznamenána u ptáků, stejně jako u ryb, ještěrek a plazů.

Možná, že nakonec nejvíce nezávislé samice zvířecí říše jsou ty, které se rozmnožují a vychovávají potomstvo bez samčího přispění. Parthenogeneze, jak je známo, byla zaznamenána u ptáků a více než 80 druhů ryb, ještěrek a plazů, většinou, když okolnosti nahrávají tomu, že nemohou komunikovat se samci, zejména v zoologických zahradách a akváriích. Přesto byly zkoumány druhy, které se ve volné přírodě takto rozmnožují, i když jsou k dispozici samci. Vědci nemají definitivní odpověď na to, proč se některé druhy uchylují k této cestě reprodukce, ale určitě to vyvolává spoustu otázek.

Zdroj: BBC, vice ZDE

Volně přeloženo: ekoosveta.cz (Alice Kolářová)