Podíl včelstev bez roztoče kleštíka včelího, který způsobuje nemoc varroázu, je letos meziročně o šest procentních bodů více, nebyl v 28 procentech včelstev. Klesl také počet včelstev, kde jejich chovatelé zjistili více než tři kleštíky na úl. „Zatímco loni bylo bez roztoče 22 procent stanovišť, letos je to více než 28 procent. Naopak, podíl stanovišť s žádným až třemi roztoči se mírně snížil z 58,7 na 57,3 procent a podíl stanovišť s více než třemi roztoči klesl z 19 na 14,4 procent,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Chovatelé s průměrem vyšším, než tři kleštíci na včelstvo musí do 15 dubna léčebně ošetřit všechna včelstva v dané lokalitě. Od loňského roku není povinné ošetření na podzim. „To ovšem neznamená, že by již nemělo být chovateli prováděno. Používání léčiv by však mělo být účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na konkrétním stanovišti. Ošetření včel proti varroáze je nutné provádět pouze v indikovaných případech,“ dodal mluvčí.
Kleštík včelí parazituje na zavíčkovaném včelím plodu i na dospělých včelách. „Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny nebo nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev,
které může vést až k jejich úhynu, pokud nejsou chovatelem včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy,“ uvedl již dříve Vorlíček. Včelaři se nyní mohou o svá včelstva i přes omezení pohybu obyvatelstva kvůli koronaviru starat. Produkce medu loni v ČR klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun, podle dat Českého statistického úřadu to bylo nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Na vině podle odborníků nebyl koronavirus, ale loňské jarní počasí.
Podle dokumentu, který v roce 2016 schválila vláda, by mělo být v Česku ideálně kolem 750.000 včelstev. Loni jich podle ČSÚ bylo 642.000. Profesionálů chovajících nad 150 včelstev je v ČR kolem stovky.
Zdroj: ČTK