STUDIE: Evropané podceňují vliv zemědělství na znečištění vzduchu

Obyvatelé evropských zemí výrazně podceňují vliv zemědělství na znečištění ovzduší. Tvrdí to výsledky průzkumu realizovaného v sedmi evropských zemích, na který tento týden upozornila italská agentura ANSA. Na druhé straně lidé v Evropě přeceňují dopad průmyslu a dopravy.

„Naše studie ukazuje, že obyvatelé sedmi evropských zemí, kde se průzkum uskutečnil, mají jen malé ponětí o největších zdrojích znečištění ovzduší,“ tvrdí vědci z italské Národní rady pro výzkum (CNR) a z univerzit v italském Urbinu a ve Vídni.

V průzkumu, kterého se zúčastnilo 16.000 osob v Belgii, Británii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku a ve Švédsku, drtivá většina respondentů mezi hlavní zdroje znečištění počítala průmysl a dopravu. Naopak zemědělství označilo za významný zdroj znečištění jen méně než deset procent dotazovaných. Respondenti měli dále na výběr také lokální topeniště či likvidaci odpadů.

„Aktivity v zemědělství a velkochovech jsou při tom hlavními zdroji emisí čpavku, jež se ve vzduchu mění na amonnou sůl, která je hlavní složkou jemných prachů PM2,5,“ upozornil Sandro Fuzzi, jeden z autorů studie. Dodal, že právě jemný prach způsobuje „nejzávažnější dopady znečištění vzduchu na zdraví“. Podle studie je zemědělství hlavním zdrojem znečištění ve většině zkoumaných zemí.
Studie také ukázala, že hodnocení zdrojů znečištění se výrazně neliší v souvislosti se vzděláním, příjmem či místem bydliště respondentů.

Autoři studie se domnívají, že za nepřesným vnímáním vlivu jednotlivých zdrojů znečištění stojí nedostatečná informovanost obyvatelstva. V případě zemědělství pak omyl v hodnocení podle vědců umocňuje stereotypní vnímání venkova jako místa, kde je, na rozdíl od města, „čistý vzduch“.